Augustin Ságner

AUGUSTIN SÁGNER (1891–1946)

Narodil se v Kostelci nad Orlicí. Rodné město a jeho okolí se mu stalo celoživotní studnicí výtvarných námětů. Po absolutoriu reálky vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, ovšem s nucenou přestávkou, kdy byl povolán do první světové války. Ve snaze zajistit si prostředky na živobytí se ve dvacátých letech přihlásil k pedagogickému studiu. Jako profesor kreslení působil do roku 1943. Ve své malířské tvorbě byl silně ovlivněn antroposofií. Myšlenky Rudolfa Steinera, které měl možnost vyslechnout na Steinerových četných přednáškách v Praze, ovlivnily Ságnerův tvůrčí přístup, jeho tíhnutí ke spiritualitě, snahu nahlédnout pod povrch zobrazovaného, potřebu navnímat tvarosloví, stejně jako citlivý, intuitivní přístup k barvě a světlu. Ságner hledal nové způsoby uměleckého zobrazování. Odklonil se od nápodoby směrem k abstraktnímu záznamu meditativního obsahu. Přiklonil se k imaginativnímu a nezřejmému. Od zobrazení smyslově nahlédnutelného, figur a reálných krajin, došel k lyrickému zaznamenání vizí neznámých, nehmotných světů. Ve své tvorbě se opětovně navracel k formě krystalu, stejně jako k tématu plodu coby počátku nového života, tedy k přírodě – první hybatelce i poslední ničitelce všech jevů.