Housle v pařezu

Dzurko se opakovaně vrací ve své výtvarné práci k motivu stromu. Na obrazech vidíme strom jako solitérní prvek v krajině i jako partnera schopného pečovat i propojit se v síti širších vztahů. Zobrazené postavy se noří do pařezů, vystupují z kmenů. Kromě rodiny v jeho dílech strom často částečně či zcela splývá s ženskou figurou. Dzurko intuitivně vnímal strom jako magický prostor i symbol přirozeného života. Takového života, který si spojoval například se svým otcem, strýcem Paľim, a který se u něj mohl stěží v takové míře uchovat v městském prostředí.