Otto Stritzko

OTTO STRITZKO (1908–1986)

Narodil se v zajištěné rodině obchodníka v barokně opulentních Jaroměřicích nad Rokytnou, na krásu jejichž zámeckého parku vzpomínal i ve vysokém věku. Klidné dětství a mládenecká léta prožil v blízkých Moravských Budějovicích, v roce 1924 nastoupil v Brně ke studiu Učitelského ústavu. V roce 1926 v Praze odmaturoval a také poprvé navštívil Starou Říši, působiště nakladatelství Dobré dílo Josefa Floriana (které shodou okolností ve stejném roce vydalo Kurs einsteinovský, jehož nezaměnitelnou obálku navrhl Willi Wessel). Prostřednictvím Aventinské mansardy se seznamuje s dílem Štýrského a Toyen, pokouší se o první abstraktní kresby. O dva roky později je přijat na UMPRUM do ateliéru knižního grafika a typografa, prof. Jaroslava Bendy, jeho spolužáky jsou pozdější významní ilustrátoři Jiří Trnka a Antonín Strnadel, přátelí se s Adolfem Zábranským a Františkem Hudečkem. Studia nedokončil, až do druhé světové války se věnoval především obálkám a ilustracím pro nakladatelství Melantrich a volné tvorbě. Jeho manželkou se stala Marie Florianová, s níž se vrátil do Staré Říše a od roku 1940 se věnoval především restaurování nástěnných maleb. Drobnějších Stritzkových prací, akvarelů a kreseb z let 1928–1932, které tvoří v jeho díle výjimečnou a uzavřenou skupinu, si povšimla už dobová kritika. Ta oceňovala jak jejich formální stránku, u níž vyzdvihovala tu expresivnost, jindy charakter přirovnávaný až k autentičnosti dětských kreseb, tak kladně hodnotila volbu a provedení námětů. Viděla za nimi mimořádnou autorovu obraznost a fantazii, projevy jeho vizionářství a výjimečné duchovní citlivosti.