Všichni jsme od jedný kosti…

Dzurko se s kutilskou vynalézavostí ve své tvorbě vydal na mnohaletou cestu experimentu. Často recykloval rámy oken, které pro své obrazy natíral typickou slonovinově bílou barvou. Odpadové drcené barevné sklo upravoval a rozmělňoval na ručním mlýnku do požadované jemnosti. Někdy si pod izolepou slepenými pásy skla udělal náčrtek, jindy na podklad zcela volně vrstvil a kombinoval drť různé hrubosti, vkládal korálky a skleněné tyčinky. Po desetiletí neúnavně zkoušel nová a nová lepidla a jejich směsi, které byly schopny udržet stále odvážnější objem vysypaných obrazových ploch.