Žena s dítětem v zasněžené krajině

Na obrazech i v řezbářské tvorbě autor zpodobnil nespočet ženských a mužských postav v úzkém sepjetí i mnoho ženských postav otáčejících se zády či odcházejících. V nespočtu svých prací ztvárnil úzký vztah matky a dítěte, jakýsi mateřský archetyp vystihující něhu i soucit, blízkost vzdorující nepříznivému prostředí. Dzurko vyobrazuje poutnice jdoucí krajinou držící svého potomka za ruku nebo v náruči. Těhotné ženy v nejbližším možném kontaktu se svým dítětem, madony i piety. Nejednou intuitivně propojuje mateřský princip s přírodou, s rodnou krajinou a zemí původu.