Art brut
ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Galerie Josefa Lieslera v Kadani
10. 1. – 2. 2. 2020
vernisáž 9. 1. 2020 od 17 hodin
otevírací doba út–ne 13–17 hodin
koncepce a výběr exponátů: Alena Beránková, SGVU v Litoměřicích
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích představuje svou sbírku art brut v galerii Josefa Lieslera v Kadani.
Art brut neboli umění v tzv. surovém stavu je poměrně široké vymezení neprofesionální spontánní tvorby, která do povědomí uměnímilovné veřejnosti vstoupila zásluhou Jeana Dubuffeta již ve 40. letech 20. století. Dubuffet, sám profesionální umělec, ale i další obdivovatelé spontánní tvorby oceňovali především bezprostřednost, nespoutanost a čistotu projevu. V posledních letech se art brut stále více dostává do popředí zájmu jak odborné, tak i laické veřejnosti, je častěji diskutováno a vystavováno v zavedených galerijních institucích, jsou pořádána sympozia a filmové festivaly s danou tematikou. Jednotliví umělecky neškolení autoři používají klasická i netradiční média k vyjádření svých představ, snů i tužeb, svého osobitého vnímání a prožívání vnitřních stavů i okolního prostředí. Z různých, často náhodně nalezených materiálů vytváří alternativní světy, anebo zaznamenávají své duchovní či spiritistické vize. Někteří tvůrci art brut žijí na okraji majoritní společnosti anebo z ní vyčnívají, jiní svou výjimečnost projevují pouze v tvorbě. Pro všechny je typické, že nemají potřebu se prosazovat na trhu s uměním, ani se podřizovat akademickým pravidlům formy a obsahu. Jejich tvorba se vyznačuje spontaneitou a osobitou estetikou, díky nimž můžeme nahlédnout do neznámých světů a poodhalit prameny inspirace a tvořivosti.
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích se dlouhodobě zaměřuje na budování sbírky neprofesionálního umění – naivního i art brut – a na kadaňské výstavě představuje její část zaměřenou na malbu a kresbu. Zastoupeni jsou tvůrci již s pevným postavením v rámci spontánní výtvarné scény. Natalie Schmidtová, představitelka počátků naivní tvorby u nás, s dětskou bezprostředností zaznamenala vzpomínky na dobu svého mládí, na život v Tambovské gubernii carského Ruska a na Sibiři. Pestrobarevný fantaskní svět Marie Kodovské je svědectvím její touhy po lepším světě, jež nám svou malbou otevírá. Autorka byla činná také literárně a stejně jako Horymír Zelenka psala básně, případně svými texty vstupovala i do obrazů. Téměř pohádkově působí kresby pastelem Marie Krůtové, které ale mají blíž spíše ke spiritismu, se kterým se seznámila ve svém rodišti v Podkrkonoší. Drobnopisnou kresbu inspirovanou historickými událostmi nebo bájnými příběhy z knih preferoval Zbyněk Semerák. Život svého mládí v malbách expresivně zachytil i František Sunek. Na druhou stranu florální svět ovlivněný mediumní inspirací byl hlavním námětem Anny Zemánkové, její květinové útvary pocházejí „z jiných světů“. Touhu po rajské zahradě i vzpomínky jsou tématem evangelického faráře Jaroslava Fiedlera. Návštěvníci kadaňské výstavy tak mají příležitost seznámit se s reprezentativním výběrem neprofesionální tvorby, dosvědčující bohatost a autentičnost kořenů umělecké tvorby obecně.
Alena Beránková