Expozice Diecézního muzea v Litoměřicích
neznámý sochař - evangelista ze Žitenic, 1180-1190
Románský sloh
Nejstaršími uměleckými díly jsou tři kamenné románské plastiky, pravděpodobně evangelistů, a kamenná hlava se zbytky polychromie z kostela sv. Petra a Pavla v nedalekých Žitenicích z doby okolo 1180/90. Jedná se o ojedinělá díla vrcholně románská, jejichž provenience zřejmě souvisí s pražskou sochařskou produkcí a s dobovou příslušností Žitenic k vyšehradské kapitule.
neznámý autor - hlava evangelisty ze Žitenic, 1180-90
Jacobello di Bonomo - Polyptych z Dubí
neznámý autor - Ukládání Krista do hrobu, (kolem 1600)
14. a 15. století
Jedná se o ojedinělá díla vrcholně románská, jejichž provenience zřejmě souvisí s pražskou sochařskou produkcí a s dobovou příslušností Žitenic k vyšehradské kapitule. Polyptych z Dubí, benátská práce Jacobella di Bonomo, reprezentuje italské umění 14. století: sedm malovaných desek je zasazeno do novogotického rámce, který býval nejspíš součástí většího oltářního celku. Výšivka znázorňující Ukládání Krista do hrobu, kde Kristovo tělo je zastoupeno tzv. Turínským plátnem, je italská práce z oblasti uměleckého řemesla, odjakživa těsně spjatého s církevním životem.
Po všech stránkách zcela výjimečným dílem je drobná deska Madona v Uzavřené zahradě s datací 1494 přímo v obrazu, jejímž autorem je Mistr Tiburtinské Sibylly. Složitá ikonografie díla je zakotvena ve starozákonním textu Písně písní, avšak interpretace symboliky jednotlivých drobných výjevů není ještě zdaleka vyjasněna. Toto nevelké dílo patří k tomu nejcennějšímu, co vzniklo v Nizozemí na konci 15. století.
Mistr Tiburtinské Sibylly - Madona v Uzavřené zahradě, 1494
Mistr IW - Votivní obraz ze Šopky, 1530
16. století
Osm samostatných dřevěných desek oltáře sv. Olafa Norského od bruselského mistra z roku 1520 představuje šest výjevů ze života Panny Marie a Ježíše: Zvěstování, Narození Páně, Hostina v domě Šimonově, Vzkříšení Lazara, Vjezd do Jeruzaléma, Proměnění Páně, dva výjevy jsou věnované sv. Olafu Norskému: Sv. Olaf nad přemoženým symbolem pohanství, Sv. Olaf Norský se sv. Augustinem.
Bezprostředně po roce 1520 vzniká obraz Sv. Antonín poustevník, dílo jednoho z největších německých malířů nastupující renesance Lucase Cranacha staršího. Obraz světce s vizemi pokoušení ďábly je signován okřídleným dráčkem. Sílu mistrova uměleckého vlivu ukazuje sousední Madona s náhrdelníkem od Cranachova pozdního následovníka, stejně jako o deset let mladší Votivní obraz ze Šopky s námětem Vzkříšeného Krista mezi donátorem a Smrtí, dílo Mistra IW, žáka Lucase Cranacha st.
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Zvěstování, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Narození Krista, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Hostina v domě Šimonově, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Vzkříšení Lazara, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Vjezd do Jeruzaléma, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Proměnění Páně, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Sv. Olaf nad přemoženým symbolem pohanství, 1520 
bruselský mistr - oltář sv. Olafa Norského, Sv. Olaf Norský se sv. Augustinem, 1520
Lucas Cranach st. - Sv. Antonín poustevník, (1520-1540)
Lucas Cranach, následovník - Madona s náhrdelníkem
Baroko
Druhé patro Diecézního muzea je věnováno umění baroknímu. Hlavním tématem třetí místnosti je klanění králů a klanění pastýřů zpracované různými autory. Klanění tří králů flámského malíře 1. poloviny 17. století je inspirováno tvorbou Petruse Paula Rubense, hlavního představitele antverpské malířské školy. Náš neznámý autor dokonce použil i určité doslovné citace z Rubensových děl. Jan Steen z Leidenu je autorem Klanění pastýřů z roku kolem 1653. Klanění pastýřů bylo oblíbeným námětem především u holandských malířů 17. století, kteří ho pojímali jako žánrovou scénu ze soudobého venkovského života. Dalším holandským umělcem je Jacob Willemsz.de Wet, který ve své tvorbě čerpal z díla Rembrandta van Rijn. Rembrandtem inspirované je i magicky působící Klanění tří králů ze 40. let 17. století, kde tajemného účinku je dosaženo velmi působivým střídáním prudce osvětlených míst se zastíněnými. Autorem dalšího Klanění tří králů z Třebenic z roku kolem 1525 je Pieter Coecke van Aelst.
flámský mistr 1. poloviny 17. století - Klanění tří králů
Jan Steen - Klanění pastýřů, (kolem 1653)
Jacob Willemsz. de Wet - Klanění tří králů
17. a 18. století
V poslední místnosti jsou barokní obrazy už opět různých námětů. Obraz Sv. Matouš s andělem datován k roku 1666 byl malován pro kostel v nedalekých Křešicích Karlem Škrétou z podnětu biskupa Maxmiliána Rudolfa Šlejnice. Karel Škréta jako první zprostředkoval českému prostředí znalost barokní malby, kterou si osvojil při svém pobytu v zahraničí. Dalšími díly je tvorba významného autora českého a saského pozdního baroka Antona Kerna, který je zastoupen obrazy Obětování Krista v chrámu ze 40. let 18. století, Bohosudovská Pieta nesená dvěma andílky a Sv. Barbora v žaláři. Václav Vavřinec Reiner je autorem plátna Sen sv. Jakuba z roku 1737. Plastickou barokní tvorbu zastupují dva dřevění Andělé od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1725.
Karel Škréta - sv. Matouš s andělem, (1666) 
Václav Vavřinec Reiner - Sen sv. Jakuba, 1737 
Anton Kern - sv. Barbora v žaláři 
Anton Kern - Bohosudovská Pieta nesená dvěma andílky
Matyáš Bernard Braun - Anděl, 1725 
biskupská mitra, (kolem 1800) 
ciborium, 1666
Ve vitrínách v expozici muzea jsou také vystaveny ukázky propracovanosti uměleckého řemesla – kalichy, ciboria, monstrance, kněžská roucha, ale i biskupská mitra a pontifikální rukavice.