práce ateliéru Přírodní materiály a ateliéru Sklo Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem

12. 8. – 25. 9. 2011

denně mimo pondělí 11-17 hodin

výstava v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích

vernisáž 11. 8. 2011 od 17.30 hodin v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii

Kurátor výstavy: Mgr. Zbyněk Sedláček
Kurátor za SGVU: PhDr. Jan Štíbr, MgA. Jan Brodský

Výstava v bývalém jezuitském chrámu v Litoměřicích je založena na společné prezentaci dvou ateliérů Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem – ateliéru Přírodní materiály vedeného profesorem Jaroslavem Prášilem a ateliéru Sklo, v jehož čele stojí docent Ilja Bílek. Pro oba ateliéry je příznačné, že v rámci Fakulty umění a designu nejsoustavněji rozvíjejí prostorovou tvorbu a že se v jejich činnosti prostupují dnes již rozkolísané kategorie volného a užitého umění. Program těchto ateliérů není uzavřen a obsahuje jak výtvarnou tvorbu představující systematickou součást výuky (malba v ateliéru Sklo, plastika v ateliéru Přírodní materiály), tak přesahy do dalších, netradičních médií.

Výstava je výběrovou prezentací prací pedagogů (vedoucí ateliérů, asistenti), současných studentů i absolventů (včetně prací vytvořených mimo rámec školních úkolů a po absolutoriu); nemá tedy ráz přehlídky studentské tvorby následující vzor svého učitele, ale ukazuje souvislosti a spojitost svéprávného směřování individualit, které přináší impulsy oběma stranám.

Druhově vystavené exponáty korespondují se širokým rozpětím výtvarných aktivit vystavujících autorů, představeny jsou skleněné objekty, obrazy a kresby (ateliér Sklo), objekty, kresby, prostorové instalace, zvukové instalace (ateliér Přírodní materiály).

Tematickou spojnicí výstavy je námět matérie, která je – na rozdíl od nyní dominujícího technického obrazu – základní podmínkou a principem práce v obou ateliérech. Jednotlivé podoby jejího strukturování, využívání či popírání jejích vlastností i jejího odhmotňování a tím utvářené významy se stávají nevtíravou, avšak zřetelnou paralelou k formování hmoty, barvy a světla v interiéru barokního chrámu.