Autor výstavy: Adam Hoffmeister
Kurátoři výstavy: Jan Štíbr, Alena BeránkováVýstava Hoffmeisterova ironická kronika doby představuje průřez celou rozsáhlou tvorbou Adolfa Hoffmeistera (1902–1973), která započala ve dvacátých letech minulého století a končí rokem 1973. Nejranější tvorba je ovlivněna kubismem. Následuje krátké malířské období, kdy se, tak jako mnozí další z generace Devětsilu, zhlédl v tvorbě Celníka Rousseaua, v umění tzv. nedělních malířů a zařadil se mezi „netendenční věrozvěsty nového života, chudoby a čistoty srdce“. Ale již v první polovině dvacátých let malba postupně ustupuje kresbě a autor kreslí nejvýznamnější osobnosti na poli literárním, divadelním i výtvarném. Zároveň hodně cestuje a na svých cestách portrétuje a vede rozhovory s čelními představiteli především francouzské, ale i německé a britské inteligence. Své kresby vždy značí monogramem AH plus vročení. Tato značka bude dalších 50 let provázet jeho „ironickou kroniku doby“.
V následujících letech Hoffmeister spolupracoval s Voskovcem a Werichem, v letech  1930–1932 se krátce vrátil k malířské tvorbě, účastnil se slavné výstavy Poesie 32 a pokračoval v karikaturách. Ve třicátých letech se významně angažoval protinacistickou tvorbou, která je prezentována na souběžně pořádané výstavě v Terezíně. Litoměřická výstava pokračuje poválečným obdobím studené války, kdy se Hoffmeisterova karikaturní tvorba na krátkou dobu stala „osvobozená a vítězná“.
V padesátých a šedesátých letech kresby často doplňoval koláží a v typografických krajinách tato technika již získala navrch. V dalších letech se autor znovu vrátil ke své surrealistické minulosti. Vytvořil celou řadu volných koláží a cykly Dobrodružství malého námořníčka a Neštěstí malé Žofie. Dílo první poloviny šedesátých let je zastoupeno i tvorbou v duchu pop artu a sérií prací na téma Franz Kafka. Období demokratizace společnosti konce šedesátých let představuje řada portrétů postav Pražského jara.
Závěrečné období, kdy byl Adolf Hoffmeister vyřazen z veřejného života, je poznamenáno hlubokou obavou o budoucnost lidstva. Autor v krátkém mezidobí let 1972 a 1973 vytvořil několik desítek koláží, pro které jsou společným tématem „přežitky z doby lidí“ a jakési varování před budoucností.
V roce 2016 uplyne 55 let od poslední výstavy Adolfa Hoffmeistera v Litoměřicích, mnohé se změnilo, přesto věříme, že i dnes „Hoffmeisterova ironická kronika doby“ najde své „čtenáře“.

Paralelně s litoměřickou výstavou byla dne 9. 6. 2016 v předsálí kina Malé pevnosti zahájena výstava Adolf Hoffmeister – protiválečná tvorba. Výstava je rozdělena do tří menších tematických celků.
V první části jsou představeny kresby a karikatury z let 1933 až 1939, reagující na nástup nacionálního socialismu v Německu k moci.
Následná část se zaměřuje na období emigrace Adolfa Hoffmeistera (1939–1945), kdy po strastiplné cestě přes vězení v Paříži, internační tábory ve Francii a Maroku, až po cestu přes oceán do New Yorku, se na několik let usazuje ve Spojených státech.
Poslední okruh výstavy je věnován opeře Hanse Krásy Brundibár, ke které Adolf Hoffmeister napsal libreto a která měla 26. září 1943 v Terezíně premiéru.

U příležitosti obou výstav pořádající instituce ve spolupráci s dědici díla Adolfa Hoffmeistera vydali obsáhlou monografii, která nese stejný název a jejímž autorem je dnes již nežijící přední český historik umění František Šmejkal.