22. 4. – 29. 5. 2016

Vernisáž výstavy 21. 4. 2016 od 17.30 hodin

Autor výstavy: Richard Drury
Kurátoři výstavy: Jan Brodský, Alena Beránková

Přes různé kapitoly své tvůrčí dráhy, jako textilní výtvarnice a jako malířka, se Jitka Štenclová (1952) věnuje hledání umělecké řeči schopné odkrývat a znázorňovat struktury, proměny a pohyby odehrávající se v lidské mysli, v přírodě a v kosmu. Zákonitosti, souvztažnosti, ale i nepředvídatelnosti těchto jevů se u autorky projevují především v jemné, uvolněně pojaté geometričnosti citově obohacené o spontánní dynamičnost, vnášející emocionální náboj do obrazové kompozice. Vzniká tak uhrančivá souhra mezi intuicí a rozumem, mezi individuálním a univerzálním.
Tvůrčí poetika malířky Jitky Štenclové nás vrací k samotným základům lidského prožívání vnitřního a vnějšího světa. Před autorčinými obrazy, naplněnými zářivou, místy přímo oslnivou intenzitou hlubinného citu, se přitom také znovu přesvědčujeme o zázračné skutečnosti, že malířské plátno či kreslířský papír je v jednom a stejném okamžiku prostorem nejosobnějšího vyznání i bránou k přesahujícím úvahám a hodnotám společným celé naší humanitě.
Vedle esenciální řeči geometrie v autorčině tvorbě hraje klíčovou úlohu barva. V tomto smyslu patří Jitka Štenclová v rámci českého umění k proudu bytostných koloristů, pro které je barva základním kamenem kompoziční stavby a obsahového sdělení obrazu. Prostřednictvím sytých barev a jejich vzájemných rezonancí k nám autorka promlouvá o celé široké škále toho, jak ona – i člověk obecně – prožívá a reflektuje svou existenci. Barva je u Jitky Štenclové zároveň vyjádřením světla, respektive toho pomyslného světla, které prosvítá vnější vrstvou světa. Toto vším prostupující světlo propojuje to, co vidíme s tím, co neviditelně cítíme. Výsledkem je symbolický portrét, který proniká skrze fasádu předmětné reality a radostně odhaluje jinak skryté síly a rytmy našeho bytí.
Průzračnost, prostupnost, světelná barevnost a vrstevnatá dynamičnost autorčiných obrazů spolu vytváří něco jako krásnou vizi, která nenuceně rozeznívá všechny struny našeho nitra. Harmonie a jas, které jsou zdrojem i vyústěním její výpovědi, představují v dnešní době cenný vklad – do uměleckého, ale snad ještě podstatněji do lidského kontextu současnosti.
Výstava Jitky Štenclové v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích představí reprezentativní průřez její malbou a kresbou posledních let. Seznámí tak diváky s výtvarným projevem silně založeném na principu „věčné proměnlivosti“.